NAVARÁTRÍ - DURGÁ PÚDŽA

V roce 2017 končí tento svátek 29.9. 2017.(začíná 21.9.)

Jedním z nejdůležitějších náboženských svátků v Indii je slavnost Durgá-púdža, která se koná v říjnu a trvá deset dnů (Navarátrí - devět nocí). Slavnost se koná po celé Indii, avšak co kraj, to trochu jiný způsob oslav. Můžeme se tak setkat i s oslavou vítězství Rámy nad Rávanou, jeho návratu z vyhnanství a s dalšími a dalšími příběhy, které se při tomto svátku, který má i své jarní pokračování (Vasanta Navaratri), oslavují.
V základu se ale ctí Matky Bohyně a především Durgá. Pozadu tedy nezůstávají další dvě Bohyně z Trimúrti, a tak se setkáme s s uctíváním nejprve Durgy, jako síly odstraňující zlé vlastnosti, poté Lakšmí jako síly, která nám dá duchovní bohatsví a nakonec Sarasvatí, která dává moudrost, tedy zakotví v nás poznání. Každá bohyně se oslavuje po tři noci, a po poslední deváté noci přichází Vidžaja Dašami - desátý den vítězství.
Ten bývá právě dnem vítězství Durgy nad buvolím démonem Mahišou (Mahiša asura). Tento démon, který byl znám jako neporazitelný obr, hrozil zničením světa lidí a bohů. Podle jedné legendy vytvořili Bohové společně Deví, Durgu, Bohyni oslňující krásy a neotřesitelné odvahy. Ta dokázala Mahišu porazit a zabít a tak je velebena jako Mahišásuramardiní, tedy "Ta, která zabila Mahišu". Mahiša zde symbolizuje negativní vlastnosti. V tento svátek je uctíváno také devět aspektů Durgy, tzv. Nava Durgy (Navadurgá), každá v samostatný den.


1. Durgá Šailaputrí (dcera hor)
Zobrazuje se sedící na býkovi, v pravé ruce drží trojzubec a v levé lotosový květ.

Šailaputrí je dcera Himáláje. V předchozím vtělení, když byla dcerou Dakšy, se jmenovala Satí a byla manželkou Šivy. Jednou Dakša vykonával veliký obřad, na kterém se zúčastnilo mnoho Bohů, ale Šiva nebyl pozván. Satí nemohla tolerovat urážku svého manžela a sama se vrhla do obětního ohně. V jejím dalším vtělení se stala dcerou Boha Himáláje se jménem Párvatí a ve známém příběhu se opět stala chotí Šivy. Jogíni se soustředí na první čakru Muladháru, se kterou je Šailaputri spojována. V první den Navarátrí se tedy ctí Durga jako Šailaputrí, neboli Párvatí.
Je připomínkou znovunarození.

2. Brahmačáriní
Velmi krásná podoba druhé Durgy šakti je Brahamčáriní. Jednou rukou se drží růžence, který má kolem krku, v levé ruce má Kamandal, nádobu se svěcenou vodou.
Jméno Brahmačáriní míní Tu, která provádí pokání. Jednou přišel mudrc Nárada do domova Krále Himáláje a předpověděl jeho dceři, že se provdá za Šivu. Musí ale vykonat veliké pokání. Sděliv vše, Párvatí se potěšena ihned pustila do velikého soustředění. Proto je známa jako Tapasjačariní (vykonávající tapas-duchovní odříkání) a Brahmačáriní. Jogíni se soustředí na druhou čakru Svadhisthánu. Ve druhý den Navarátrí se tedy ctí Durga jako Brahmačáriní.
Je připomínkou duchovního odříkání a úsilí.

3. Čandraghanta
Jméno třetí Šakti je Čandraghanta. Nosí půlměsíc (měsíc) v podobě zvonu (ghanta) na svém čele. Má tři oči, deset rukou a deset zbraní, září zlatou barvou a sedíce na lvovi, je připravena bojovat. Její podoba je podobou statečnosti. Zvuk jejího zvonu děsí všechny démony a nedá tak prostor pro špatnosti.
Čandraghanta je připravena vždy zničit všechno zlo. Její uctívání, které by mělo být velmi pečlivé v tento den, je totiž obzvlášť přínosné pro zbavení se špatných vlastností. Adept může zaslechnout posvátné zvuky, které jinak nejsou slyšet, cítit duchovní vůně, které jinak nejsou cítit, může nahlédnout do tajů života, které jinak člověk není schopen vidět.
Třebaže se zobrazuje "připravena k boji", její vyzařování je jemné a klidné. Jogíni se soustředí na třetí čakru Manipuru. Třetí den svátku se tedy ctí Durga jako Čandraghanta.
Je připomínkou statečnosti, doprovázené jasem a pokorou.

4. Kušmanda
Jméno čtvrté Durgy je Kušmanda. Je známa také jako Aštabhudža (osm paží). V sedmi rukách drží Kamandalu (nádoba se svěcenou vodou), luk, šíp, lotos, nádobu nektaru, disk a palici. V osmé má potom růženec. Jezdí na lvovi.
V sanskrtu znamená "kušmandam" dýni. Kušmanda je nejvíce potěšena právě touto zeleninou, jako obětinou. Jiné vysvětlení jejího jména je spojené s energií v jádru slunce a je tak považována za Ádi Šakti, prvotní sílu, která dává obživu celému vesmíru. Další výklad uvádí že v době neexistence stvořila Bohyně vesmír úsměvem.
Kušmanda přináší světlo a energii a odstraňuje zármutek a nemoci. Je snadno usmiřitelná, kdo se jí bezelstně odevzdá, pozná její požehnání. Jogíni se soustředí na čtvrtou čakru Anahátu. Čtvrtý den se tedy uctívá Durga jako Kušmanda. Je připomínkou prvotní životní energie, očisťující nás zevnitř a dávájící nám zdraví a klid.

5. Skanda Mátá
Páté jméno Durgy je "Skanda Mátá - Matka Skandy, který je prvním synem Šivy a Párvatí. Známe jej pod mnoha jmény jako Muruga, Kartikéja, Subramaňja či Kumára. Skanda je vůdcem armády bohů, který se narodil proto, aby zahubil démona Táraku. Skanda Mátá je božstvo obou. Skanda sedí v jejím klínu, jako ještě maličký chlapec. Sedí na lotosovém květu (Padma), proto je známa také jako Padmasana. Její barva je velmi jasná, má tři oči a čtyři ruce, v nichž drží Skandu, lotosové květy a jednou rukou žehná.
Skanda Mátá přináší na svět zachránce Skandu, který je také ochranitelem duchovních rituálů. Při jejím uctívání by měl být člověk pozorný a soustředit svou mysl ke stavu čistoty. Jogíni se soustředí na pátou čakru Višuddhu. Skanda Mátá se tedy uctívá spolu s jejím synem Skandou v pátém dni Navarátrí.
Je připomínkou síly, která nás znovu a znovu podněcuje k duchovní čistotě.

6. Katjajaní
Šestá Durga je Katjajaní. Zářivě zlatá Bohyně jezdí na lvovi, má čtyři ruce. Jednou rukou signalizuje ochranu a utišení obav, druhá poskytuje milost a požehnání. Dále drží meč a lotosový květ.
V dávných časech žil mudrc jménem Kata. Ten měl syna Katju. V jeho linii se narodil veliký rši Katjajan. Katjajan činil pokání s touhou mít Durgu jako svou dceru. Matka mu požehnala a později, když svět začal sužovat démon Mahiša a bohové se soustředili na stvoření Velké Bohyně, ona vytvořila z Katjajanova pokání novou podobu Bohyně a její jméno je proto Katjajaní.
Matka Durga zde plní přání mudrce Katjajana a ve své podobě Mahišásuramardiní zabijí démona Mahišu, který symbolizuje ego. Jogíní se soustředí na šestou čakru Ádžnu. Durga se tak ctí v šestý den Navarátrí, jako Katjajaní.
Je připomínkou toho, že kdo se doopravdy odevzdá Matce, ona přijde a zničí démona v podobě ega.

7. Kálarátrí
Sedmá Durga je Kálarátrí. Hrozivá podoba s tmavou pletí, s rozcuchanými vlasy, jezdíci na oslovi, se čtyřma rukama v nichž ostrým mečem vládné v levé zvednuté ruce a v nižší drží svícen. Zvednutou pravou rukou dává požehnání a spodní ujišťuje bezpečím.
Tato děsivá podoba však přináší dobro (Šubha) a je také nazývána Šubhankarí. Kdo se uchýlí pod její ochranu ten nemůže být napaden žádnou špatností, neboť ty před ní prchají. Bohyně Mahákálí, kterou takto Kálarátrí představuje, zabila démona Raktabídžu, který představuje mysl. Je proto vládkyní mysli a kdo jí přenechá svou mysl, je neovlivněn minulostí, přítomností ani budoucností, neboť Kálarátrí je noc (rátrí) času (kála).
Jogíni se soustředí na sedmou čakru Sahasráru. V sedmý den Navarátrí se tedy ctí Durga jako Kálarátrí či Máhákálí.
Je připomínkou odevzdání se a ukotvení se v absolutním čistém vědomí.

8. Mahá Gaurí
Osmá Durga je Mahá Gaurí. Je jí osm roků. Je bělostná jako ulita, jako Měsíc a jasmín. Její šaty a ozdoby jsou rovněž bílé. Jezdí na býkovi, má tři oči, a čtyři ruce. V levé drží trojzubec, a dává nebojácnost. V pravé drží Damaru (Šivův bubínek) a žehná. Říká se, že když se tělo Párvatí konající pokání zašpinilo od prachu země, přišel sám Šiva a omyl jí vodou z Gangy. Pro její čistotu a zářivost se jí říká proto Gaurí (bělostná,zářivá).
Zde je patrna symbolika čistoty takového jedince, kterého sám Šiva (Bůh) omyje, tedy zbaví ho neblahé karmy a dokoná tak celou očistu těla i ducha. V osmý den Navarátrí se tedy ctí Durga jako Mahá Gaurí.
Je připomínkou milosti boží, očistné síly Ducha.

9. Siddhidatrí
Devátá poslední Durga je Siddhidatrí. Sedí na lotosovém květu. Má čtyři ruce, v pravé vrchní drží palici a v nižší drží disk. V levé nižší ruce má lasturu a v horní lotosový květ.
Existuje osm Siddhi (duchovních sil). Podle Markendéja Purány jsou to Anima (schopnost zmenšit se), Mahima (schopnost zvětšit se), Garima (schopnost nabývat váhu), Laghima (schopnost stát se beztížným), Prapti (schopnost se všude dostat), Prakamja (schopnost vědět o přání druhých), Íšttva (schopnost být ve stavu absolutního božství) a Vašttva (schopnost vše si podrobit).
Mahá Šakti dává všem tyto Siddhi. Tato forma Durgy je uctívaná všemi Bohy, Ršimy, mudrci a jogíny. Pán Šiva je uctíván ve formě Ardhanaríšvary, tedy na půl Šiva a napůl Durga. Tehdy, kdy tak jako Duch (Šiva) a Země (Šakti) jsou v jednotě, neboli duchovní a zemské síly v nás jsou v absolutním sjednocení, pak můžeme získat siddhi, plné duchovní schopnosti. Ty v nás zůstanou jedině tehdy, když vyprahne veškerá touha a přání. V devátý den se tedy ctí Durga jako Siddhidatrí, tedy "Ta která dává siddhi". K té se doporučuje nejdříve ctít všechny předešlé formy Velké Bohyně.
Je připomínkou sjednocení se v Bohu.

       DŽEJ MÁ DURGÁ

   Bohatost příběhů je vskutku pestrá a tak by Vás nemělo zaskočit několikero pojednání o zrození jedné Bohyně. Takových pojednání je jistě ještě mnohem více. Hlavní pointa však zůstává ve všech příbězích, nejen v těchto o Božské Matce. Vždy je to o cestě jedince k Bohu, o démonech představujících klamné já, o rozlišování mezi skutečným a neskutečným. Indické svátky takový podtext mají, přestože se dnes již také stávají poněkud komerčními a světskými, opravdovost v jejich prožívání je však stále hodně cítit. Pro mě osobně, bylo zažít v Indii svátek Navarátrí, něco užasného, přestože jsme jej pouze zahlédl z okna autobusu, to když jsem se přesunoval přes několik států v Indii. Viděl jsem v každé vesnici nazdobené hliněné sochy Durgy, které večer osvicovali světýlka svíček a lampiček. Atmosféra v místech, kde se zrovna prováděli obřady, byla cítit posvátností a nadšením, aniž bych tehdy znal tento svátek, oslovovala mně opravdovost a oddanost lidiček, ta zřejmě způsobovala ve mne pocit, že jsou ty všechny sochy jako živé a o to víc to bylo vše fascinující.


gajatri.net