Bhagavadgíta.
Bhagavadgíta neboli píseň vznešeného, pojednává o rozmluvě mezi Ardžunou, slavným bojovníkem a Krišnou, který mu byl vozatajem. Krišna osvětluje Ardžunovi veškeré učení o Átmá, o poznání Pravdy a podstaty všeho. Bhagavadgíta je nadčasová a při správném pochopení velmi praktická pro člověka dnešní doby. I proto se v Indii říká, že kdo nepochopí Bhagavadgítu, nemůže pochopit nic.
Na ukázku tedy výňatky a převyprávění z knížky Gíta Váhiní
Studovat Gítu znamená naučit se přeplavat moře klamu. Gíta je samotný hlas Pána Krišny. Skutečnost, že přinesla milionům lidí útěchu a osvobození, je důkazem jejího božského původu. Nikdo menší by jí nebyl mohl dát stejnou hodnověrnost.
Celé učení Gíty lze shrnout těmito slovy: "Pamatuj na Dharmu, uskutečňuj Dharmu."
Gíta je v tomto ohledu učebnicí Dharmy a pojednává o všech jejích základních principech.
Chcete-li mít Pána jako vůdce na své straně, vybavte se božskou povahou - vlastnostmi Dharmy. Neboť Pán je tam, kde je Dharma.
Tento vesmír je jako obraz a bílé plátno na němž je obraz namalován je samotné paramátma-nejvyšší Božství. Obraz je zjevný, plátno je skryté, však skutečné. Lidé ignorují plátno, podstatu vesmíru a jsou žádostiví toho, co je na povrchu. Ani na chvíli se nezastaví, aby se zeptali, jak může existovat obraz bez plátna. I to je příklad chybného vidění. Po odstranění takového falešného vidění, poznáváme Stvořitele, své skutečné Já.
I tak Ardžuna dokud nebyl si jist, žádal Krišnu o odpovědi. "Prosím Krišno, co přesně znamená chybné vidění, jak vzniká a jak jej odstranit? Vysvětli mi to, prosím, do všech podrobností."
"Poslouchej Ardžuno! Mezi mnou a vesmírem se pohybuje mája, neboli klam. Pro člověka je vskutku těžké dohlédnout až za máju, protože i mája je Má, je ze stejné substance. Nemůžeš ji proto považovat za něco ode Mne odděleného. Já ji stvořil a ovládám. V mžiku může i nejmocnějšího z lidí postavit na hlavu! Snad se divíš, proč ji lze tak těžko přemoct. Jisté je, že to není lehké a jen ti, kteří jsou ke Mně připoutáni celým srdcem, mohou zvítězit nad májou."
"Máju, Ardžuno, nepovažuj za něco ošklivého, co se sem odněkud sneslo. Mája je atributem působícím v mysli, že pravé a věčné paramátma opomíjíš a na místo něho si ceníš toho, co bylo stvořeno, toho co má atributy mnohosti, různosti jmen a forem. Je příčinou mylného přesvědčení, že je tělo vlastním Já. Mája není něčím, co bylo a opět zmizí, něčím, co původně nebylo, později se objevilo a zase odejde. Nikdy nebyla, není a nebude. Mája je jméno pro neexistující fenomén. Ale tato neexistující věc se stává zjevnou! Podobá se fata morgáně na poušti. Ten, kdo zná pravdu, ten ji nevidí. Ona přitahuje toho, kdo neví, jak se poušť projevuje. Ženou se za tím úkazem, jen aby utrpěli vyčerpání, žal a zoufalství. Mája se přichytí každého, kdo ji pomáhá k růstu. Postihuje toho, kdo se ztotožňuje s omezeným – s jménem a formou. Taková identifikace máju přivolává, ztotožnění se s Jsoucnem ji odstraňuje. Nad těmi, kdož jednou poznali svou podstatu, Mája pozbyla vlády."
"Mája je příčinou celého tohoto hmotného světa (džagat), ale není příčinou Boha. Já jsem jejím vládcem. K tomu, kdo se uchýlil ke Mně, se mája neodváží. Pro ty, kteří svou pozornost upnuli na máju, představuje překážku obrovskou jako oceán (sagara), ale těm, kteří svou pozornost upínají k Bohu, se mája představuje jako Mádhava (Bůh) ! Překážku máji lze překonat buď pěstováním postoje jednoty s nekonečným Bohem, nebo úplnou odevzdaností Pánovi. První se nazývá džňánajóga, druhému se říká bhaktijóga."
"Proto vždy chtěj to nesmírné a nezměřitelné. Neomezuj své chtění na maličkosti, usiluj o skutečné poznání a dojdi cíle. Ti kdož touží po projeveném, omezeném a individuálním, propadají v otroctví smyslů. Ten, kdo hledá neprojevené, nekonečné a univerzální stává se svobodným a osvíceným."
Tak pravil Krišna.