Om je vše. Om, nebo také Aum, představuje prvotní zvuk stvoření, vycházející z prázdnoty, z absolutna, od Boha, či jak to kdo nazývá. Použiji krásné a výstižné české slovíčka "neprojevené" a "projevené". Zvuk je vibrace a vibrace je matérie a tedy vše v tomto celém "projeveném" vesmíru. Vše vibruje, vše má svůj vlastní zvuk. Slabika Om je úvodní vibrací, ze které vše "projevené" vyvstává. Je tedy nejblíže k onomu "neprojevenému", k tomu co jest, ale co je skryto před našimi smysly. Je to Bůh, je to Alláh, je to Absolutno. Je to to, co jest, co nazýváme tolika jmény, paradoxně jaksi vzdálenými. Vzdálenými od nás samých, ačkoliv jsme to především my Sami.

Dovolím si ještě jedno označení, a to "Jsem", jako stav čistého bytí, ve kterém neběhají žádné myšlenky ani představy či pocity. Cokoliv vyvstává z tohoto "Jsem", stává se projeveným. Celý celičký vesmír je projevený. A slabika Om jím celým prochází. Zvuk Om je prvotní vibrací a je proto také nejblíže k onomu neprojevenému. A to je vlastní jádro významu mantry Om. Zvuk slabiky Om nás spojuje s naší podstatou, s námi Samými, s Bohem. Proto se slabika Om vyskytuje na počátku tolika manter a mnohých obřadů. Proto se tak často odříkává při meditacích a zpívá v nesčetných opakováních.

OMKARAYA NAMO NAMAHA    "Klaním se božskému zvuku Om"


gajatri.net