SYMBOLIKA

JOSEF A MARIA
Panna Maria je symbolem čisté mysli, stavu bez myšlenek, v níž se zrodí Kristus, božství. Marii vede Josef, který ji veze na oslovi. Tedy rozlišovací schopnost (Josef) ovládá zvířecí tendence (oslík). Stáj v níž se Kristus zrodí, je symbolem skromnosti a tichosti, stavu, ve kterém se probouzí božství v nás.

KŘÍŽ
Hlavním symbolem křesťanských společenství je kříž. Přetnutím písmene I, v angličtině Já, dostaneme tvar kříže. To znamená, že by měl člověk přetnout falešný pocit já, a ukřížovat jej na kříži, aby přišlo znovuzrození Božského Já.

JMÉNO Jméno Ježíš pochází z řeckého Jesús, odvozeno z hebrejského Ješua, zkrácené formy Jehošua: „Jahve je záchrana“ – „Bůh zachraňuje“. Dítě zrozené z Panny Marie je nazváno Ježíš, „protože zachrání svůj lid od hříchů“ (Mt 1,21). Jméno Kristus je odvozeno z řeckého Christos, což je překlad hebrejského mašiah (mesiáš), „pomazaný“.

EUCHARISTIE
Eucharistií se nazývá rituál z mnoha církví a křesťanských společenství, při kterém se zpřítomňuje Kristus ve formě chleba a vína, jako Jeho tělo a krev. Tento rituál vychází z příběhu poslední večeře páně.

Večer před svým utrpením vzal Ježíš při večeři do svých svatých rukou chléb, vzdal díky Otci, lámal, dával svým učedníkům a řekl: "Vezměte a jezte z toho všichni: Toto je moje tělo, které se za vás vydává." Po večeři vzal také kalich, znovu vzdal Otci díky, dal učedníkům a řekl: "Vezměte a pijte z něho všichni: Toto je kalich mé krve, která se prolévá za vás všechny na odpuštění hříchů. Toto je smlouva nová a věčná. To konejte na mou památku."

Slovo eucharistie pochází z řečtiny a znamená "dobré poděkování", "díkuvzdání". V tomto pojetí je rituál eucharistie vzdáním díku Bohu za to, a teď přejdu do jiné roviny než bývá běžně vysvětlována, že jsme se narodili jako lidské bytosti a jako takoví máme příležitost dojít cíle.
Ježíš nám v Janově evangeliu říká: "Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nikdy nebude žíznit." (Jan 6,35)
"Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Ten „bude mít život ze mne."(Jan 6,54.56.).


Jako člověk poznavší východní pohled na Boha nemohu souhlasit s tvrzením, které staví Krista do role jediného spasitele či jediného syna božího. Ježíš je pro mne připomínkou božství uvnitř nás všech. Božství, které sídlí v srdci, schované za smysly i myslí ve "formě" čistého bytí, vědomí a blaženosti. To je tou jedinečností. To, že Bůh sídlí v každém z nás.
Proto "Toto tělo a krev" - "člověk a život" jsi Ty, jsem Já, jsme My.(Jak se zpívá v písničce-"Toto je moje telo")
Splynout s Bohem znamená sjednotit se v něm a ne ponížit se před ním.

A proto věřím, že "kdo přichází ke Mně" znamená: kdo přijímá božství v sobě, ten žije život věčný.

Proto se na eucharistii dívám co by díkuvzdání za to že mohu dosáhnout božství. Zároveň je v ní skryta i cesta. Jedna je zmíněnou vděčností za své tělo, za svůj život a druhá je odevzdání vědomí těla na kříž ve smyslu odevzdání toho co nás poutá pouze k tělu a mysli. Je to právě ta úzká cestička mezi já a Já, mezi vědomím těla, myslí a vědomím božství.

gajatri.net