SYMBOLIKA
JOSEF A MARIA
Panna Maria je symbolem čisté mysli, stavu bez myšlenek, v níž se zrodí Kristus, božství. Marii vede Josef, který ji veze na oslovi.
Tedy rozlišovací schopnost (Josef) ovládá zvířecí tendence (oslík). Stáj v níž se Kristus zrodí, je symbolem skromnosti a tichosti,
stavu, ve kterém se probouzí božství v nás.
KŘÍŽ
Hlavním symbolem křesťanských společenství je kříž. Přetnutím písmene I, v angličtině Já, dostaneme tvar kříže. To znamená,
že by měl člověk přetnout falešný pocit já, a ukřížovat jej na kříži, aby přišlo znovuzrození Božského Já.
JMÉNO
Jméno Ježíš pochází z řeckého Jesús, odvozeno z hebrejského Ješua, zkrácené formy Jehošua: „Jahve je záchrana“ – „Bůh zachraňuje“.
Dítě zrozené z Panny Marie je nazváno Ježíš, „protože zachrání svůj lid od hříchů“ (Mt 1,21).
Jméno Kristus je odvozeno z řeckého Christos, což je překlad hebrejského mašiah (mesiáš), „pomazaný“.
EUCHARISTIE
Eucharistií se nazývá rituál z mnoha církví a křesťanských společenství, při kterém se zpřítomňuje Kristus ve formě chleba a vína,
jako Jeho tělo a krev. Tento rituál vychází z příběhu poslední večeře páně.
Večer před svým utrpením vzal Ježíš při večeři do svých svatých rukou chléb,
vzdal díky Otci, lámal, dával svým učedníkům a řekl:
"Vezměte a jezte z toho všichni:
Toto je moje tělo, které se za vás vydává."
Po večeři vzal také kalich, znovu vzdal Otci díky, dal učedníkům a řekl:
"Vezměte
a pijte z něho všichni: Toto je kalich mé krve, která se prolévá za vás všechny na odpuštění
hříchů. Toto je smlouva nová a věčná. To konejte na mou památku."
Slovo eucharistie pochází z řečtiny a znamená "dobré poděkování", "díkuvzdání".
V tomto pojetí je rituál eucharistie vzdáním díku Bohu za to, a teď přejdu do jiné roviny než bývá běžně vysvětlována,
že jsme se narodili jako lidské bytosti a jako takoví máme příležitost dojít cíle.
Ježíš nám v Janově evangeliu říká:
"Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo
věří ve mne, nikdy nebude žíznit." (Jan 6,35)
"Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Kdo jí mé tělo a pije
mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Ten „bude mít život ze mne."(Jan 6,54.56.).
Jako člověk poznavší východní pohled na Boha nemohu souhlasit s tvrzením, které staví Krista do role jediného spasitele
či jediného syna božího. Ježíš je pro mne připomínkou božství uvnitř nás všech. Božství, které sídlí v srdci, schované za
smysly i myslí ve "formě" čistého bytí, vědomí a blaženosti. To je tou jedinečností. To, že Bůh sídlí v každém z nás.
Proto "Toto tělo a krev" - "člověk a život" jsi Ty, jsem Já, jsme My.(Jak se zpívá v písničce-"Toto je moje telo")
Splynout s Bohem znamená sjednotit se v něm a ne ponížit se před ním.
A proto věřím, že "kdo přichází ke Mně" znamená: kdo přijímá božství v sobě, ten žije život věčný.
Proto se na eucharistii dívám co by díkuvzdání za to že mohu dosáhnout božství. Zároveň je v ní skryta i cesta. Jedna je zmíněnou
vděčností za své tělo, za svůj život a druhá je odevzdání vědomí těla na kříž ve smyslu odevzdání toho co nás poutá
pouze k tělu a mysli.
Je to právě ta úzká cestička mezi já a Já, mezi vědomím těla, myslí a vědomím božství.
gajatri.net