Šiva Natarádž
MAHÁŠIVARÁTRÍ - VELKÁ ŠIVOVA NOC
(V roce 2011 je 3.3.)

Šivarátrí znamená Šivova noc. Je to noc při které přechází měsíc v novoluní. Mahá-šiva-rátrí je Velká Šivova noc, která se slaví prvé noci před novoluním po prvním jarním úplňku (přesněji v měsíci Phalguna, čtrnáctý den tmavé poloviny měsíce). Je to jeden z největších svátků Indie. Dodržuje se bdění po celou noc, kdy se vykonávají v chrámech Boha Šivy mnohé obřady, zpívají se mantry a bhadžany, a provádějí se různá duchovní cvičení.

Šiva je Bůh ničitel a znovuobnovitel. Ničí staré, aby mohlo přijít nové. Poslední noc před novoluním spatříme na obloze nejtenčí srpek měsíce. Právě takový naleznete ve vlasech Boha Šivy na jeho vyobrazeních. Měsíc je úzce spjatý s lidskou myslí. Měsíc určuje příliv a odliv na obrovské ploše oceánu a člověk je z okolo 70 procent tvořen z vody. Jistě mnozí potvrdí, jak na ně působí jednotlivé fáze měsíce. Onen nejtenčí srpek měsíce tak představuje pro člověka ten nejmenší vliv a zároveň největší příležitost k ovládnutí své mysli, protože je mysl nejméně ovlivňována měsícem. Celý svátek je tedy zaměřen k tomu, aby se člověk stal Pánem sama Sebe.

RITUÁLY

V noci se v pravidelných intervalech (4x za noc) polévá Šiva lingam za zpěvu (108x) manter OM NAMAH ŠIVÁJA, OM TRAJAMBAKAM JADŽAMAHÉ, nebo dalšími mantrami a bhadžany k Šivovi. Lingam se polévá mlékem, vodou z Gangy, přepuštěným máslem ghí a jogurtem (po obřadech se obětinou zalévají stromy a květiny). Toto polévání, omývání lingamu, vyjadřuje vnitřní očistu našeho vlastního Božství, které reprezentuje lingam.

Na oltáři mají být květiny a 5 druhů ovoce. Drží se půst, ale může se ovoce a pití. Šivovi se nabízí lístek ze stromu Bilvy, jenž svým tvarem tří lístků dává symboliku odevzání minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Nejen to, také tak odevzáváme tři guny, vlastnosti "projeveného" světa a nabízíme se tak "neprojevenému" Božství uvnitř.
Existuje několik legend které se váží ke svátku Mahášivarátrí.

LOVEC

Byl jednou jeden lovec, který jedné noci zůstal i s kořistí v lese, protože ho dostihla tma dříve než to čekal. Pro své bezpečí si vylezl na strom, kde chtěl přespat než se rozední. Byl ale velmi hladový a trápila ho myšlenka na ženu a děti, které nemohl zaobstarat a proto za celou noc oka nezamhouřil.
Zdálky se ozýval zpěv z chrámu, kde uctívali Boha Šivu. Onen lovec si začal pobrukovat mantry, které slyšel a přitom trhal listy ze stromu, to vše, aby si ukrátil dlouhé čekání. Nebyl nijak zbožný a tak si nevšiml, že strom na kterém strávil noc, byl posvátný strom (bilva), jehož listy se užívají k uctění Šivy. Už vůbec si nevšiml, že pod stromem byl Šivův lingam, který tak nevědomky uctil listy z Bilvy a také slzami, prolitými nad starostí o rodinu. Když se dočkal úsvitu a prodal svou kořist, nakoupil jídlo a pospíchal k rodině. Zastavil ho však žebrák a požádal ho o jídlo. Pohostil tedy chudého muže, který se však náhle proměnil v Šivu. Ten jej pochválil a požehnal mu a daroval mu mókšu-konečné osvobození.
Takto a v mnoha různých obměnách se vykládá tento příběh o lovci. Základem příběhu však je, že hrdina, ač nebyl zbožný člověk a předepsané rituály vykonal nevědomě, získává od Šivy požehnání. To proto, že podle legendy Šiva přislíbil své choti Párvati, že při noci šivarátrí daruje osvobození všem bytostem, které ho s oddaností uctí. Tento příběh má však z duchovního hlediska trochu jasnější význam. Lovec, který se soustředí na lov, představuje člověka, který se soustředí při meditaci. Zvířata která loví jsou symbolem pro neklidné myšlenky a džungle představuje svět plný nástrah. Podle jiné verze příběhu, lovce na stromě "drží v šachu" tygr, který se uvelebil pod stromem. Onen tygr, představující zvířecí tendence, a bdělost před tygrem, představuje bdělost před jednobodovost potřebnou k ovládnutí mysli. Posvátný strom Bilva má listy, které mají tři lístky vycházející z jednoho řapíku. To ukazuje na boží trojjedinnost těla, mysli a ducha na které se lovec, tedy hledající člověk usadil. Jakmile se člověk rozhodne žít vědomý život, nástává pro něj úkol vypořádat se s bdělostí, což představuje noc beze spánku. Půst který lovec nechtěně držel, znamená ovládnutí tužeb. Bez šlechetných myšlenek by člověk těžko ovládal svoji mysl. To značí recitace manter a posvátných textů. Bez všeobjímající lásky by člověk nemohl ovládnout svou mysl. To symbolizuje lovcova starost o svou rodinu. Bez odevzdání ega je ovládnutí mysli přímo nemožné. To vypovídá lovcův dar žebrákovi.

ARUNÁČALA
Další příběh oslavující se při Šivarátrí je spojen s horou Arunáčalou. Při oslavě Šivarátrí je vzýván Šiva v podobě světelného sloupu, světelného lingamu - hory Arunáčaly.

arunacala2.jpg, 17 kB

Ramana Mahariši, který žil pod Arunáčalou prohlásil o této hoře, že je duchovním srdcem světa. Šrí Šankara ji nazval horou Méru(středobodem všech světů). Skanda purána říká, že Arunáčala je v pravdě srdcem Šivy.
Purány vyprávějí příběh o zrodu této hory:
Kdysi se stalo, že se Višnu a Brahma dostali do sporu o tom, kdo z nich je větší. Jejich hádka vyvolala na zemi chaos, a tak šli Dévové za Šivou a prosili ho, aby tento spor ukončil. Šiva se tedy projevil jako sloup světla, z něhož se ozval hlas oznamující, že větší je ten z nich, kdo najde jeho horní nebo dolní konec.
Višnu se proměnil v kance a začal rozrývat zemi, aby našel spodní konec, zatímco Brahma se proměnil v labuť a vznesl se vzhůru, aby objevil jeho vrchol. Když Brahma uviděl, jak se ve vzduchu vznáší květ horského stromu, pojal myšlenku, že zvítězí pomocí lsti, a tak se s ním vrátil a prohlásil, že jej utrhl na vrcholu světelného sloupu. Višnu svou prohru uznal a obrátil se k Pánu s chvalořečením a modlitbou. Když to už trvalo dlouhou dobu, Brahma se zastyděl a ze své chyby se vyznal.
Protože hledět na oslnivý světelný sloup bylo obtížné, projevil se Šiva jako hora Arunáčala a prohlásil:
"Tak jako má měsíc své světlo od slunce, tak také ostatní posvátná místa čerpají svou svatost z Arunáčaly. Toto je jediné místo, kde jsem na sebe vzal tento tvar k užitku všech, kteří mne chtějí uctívat a dosáhnout osvícení. Arunáčala je samotné OM. Na památku sloupu světla se každoročně objevím při Kartigaj na jejím vrcholu jako světelné znamení skýtající mír."
Soška Lingódbhavy(Šivy vystupujícího z lingamu-světelného sloupu), která je v Šivových chrámech za lingamem, zpodobňuje příběh Arunáčaly.

gajatri.net